|
|
Lokální a globální efekt sub-maximálního dřepu na post-aktivační zvýšení výstupního svalového výkonu
Kolinger, Dominik ; Šťastný, Petr (vedoucí práce) ; Hojka, Vladimír (oponent)
Název: Lokální a globální efekt sub-maximálního dřepu na post-aktivační zvýšení výstupního svalového výkonu. Cíle: Cílem práce je určit, zdali se fenomén post-aktivačního zvýšení výkonu (PAPE) projevuje lokálně či globálně z hlediska zlepšení výstupní svalové síly. Tedy zjistit, zdali aktivace komplexního svalového řetězce povede ke zlepšení výstupní svalové síly jiných svalových skupin a svalových skupin zahrnutých v aktivovaném svalovém řetězci. Tímto způsobem poukázat na poměr globálních a lokálních fyziologických mechanismů zapříčiňujících PAPE. Metody: V této práci byla použita metoda kvazi-experimentu a metoda analýzy. Jedenáct hráčů basketbalu ve věku 18-28 let absolvovalo dvě měření v náhodném pořadí. Měření začínalo nespecifickým rozcvičením a následoval pre-aktivační test (pre-CA) pro získání výchozích hodnot. Dále hráči provedli specifické rozcvičení a aktivační cvičení (CA) v podobě dřepu s intenzitou 2 × 4 × 90 % jednoho opakovacího maxima (OM) s intervalem odpočinku 3 minuty. Po aktivačním cvičení byly měřeny post-CA hodnoty v 5., 8. a 11. minutě na silových deskách a v 6., 9. a 12. minutě na izokinetickém dynamometru (IKD). Pre-CA a post-CA test protokolu jedna se skládal z výskoku s protipohybem (CMJ) a měření flexe a extenze v koleni při úhlové rychlosti 180ř/s. Testy protokolu 2...
|
|
|
Silová tonizace v softballu žen
Pfeifer, Jan ; Jebavý, Radim (vedoucí práce) ; Feher, Jan (oponent)
Název: Silová tonizace v softballu žen Cíle: Cílem této studie bylo provést svalovou tonizaci a prokázat post-aktivační potenciaci (PAP) po silové zátěži. Aplikací komparace dvou velikostí odporu jsme otestovali vliv tonizace na explozivní sílu horních končetin. Metody: V této studii jsme aplikovali částečně randomizovaný výběr subjektu, aby se minimalizoval účinek možných nejasností, jako je pohlaví, stav trénovanosti a hráčská vyspělost. Byla přijata homogenní skupina dobře trénovaných žen s nejlepší technickou odezvou (Česká reprezentace, Softball ženy). Použili jsme metodu kontrastu, kdy data byla analyzována za účelem stanovení účinku různých velikostí odporu a pevně daného intervalu odpočinku pro silově dynamický cvik. Jedná se o trčení medicinbalu v sedu, který prováděly ženy nejvyšší hráčské úrovně. Měření bylo zpracováno pomocí přímé metody dynamických úsilí. Porovnávali jsme explozivní sílu pomocí medicinbalu trčeného vpřed a to ve vztahu vzdálenosti medicinbalu trčeného testovanou osobou. Výsledky: Měření ukázala, že PAP generovaný protokolem tonizace má významný dopad na zesílení reakce u explozívního cvičení. Cvikem pro tonizaci byl bench press s velikostí odporu 90 % RM a 100 % RM. Interval odpočinku pro potenciaci byl 10 min. V obou případech byl pozitivní vliv na výkon pro trčení...
|
|
|
Vliv tonizace v rozcvičení na výkon u florbalistů
Králíčková, Kateřina ; Jebavý, Radim (vedoucí práce) ; Dragounová, Zuzana (oponent)
Název: Vliv tonizace v rozcvičení na výkon u florbalistů Cíle: Zjistit vliv zařazení tonizace v rozcvičení před následným výkonem ve cvičeních zaměřených na zjištění akční rychlosti, explozivní síly dolních končetin a agility u hráčů florbalu. Metody: Celkem dvacet florbalistů ve věku 17 - 27 let se zúčastnilo dvou měření vždy s odstupem jednoho týdne. Každý proband absolvoval v den měření jeden ze dvou typů rozcvičení, rozcvičení bez tonizace a rozcvičení s tonizací, přičemž další testovací den proband absolvoval druhý typ rozcvičení. Po rozcvičení následovalo měření, kdy byly zaznamenány výkony v běhu na 20 m, ve skoku z místa a v člunkovém běhu. Pro zpracování výsledků bylo využito statistických metod. Výsledky: První hypotéza byla potvrzena u skupiny probandů ve věku 17 - 19 let v celkovém výkonu, v běhu na 10 m, v běhu na 20 m a ve skoku z místa. Druhá hypotéza byla potvrzena v celkovém výkonu u všech probandů, dále u skupiny probandů ve věku 17 - 19 let a u skupiny probandů ve věku 20 - 24 let. Druhá hypotéza byla potvrzena v běhu na 10 a 20 m u všech probandů, v běhu na 10 m, 20 m a ve skoku z místa u skupiny probandů ve věku 17 - 19 let, v běhu na 10 a 20 m u skupiny probandů ve věku 20 - 24 let. Nejvíce významné se podle Cohenova d prokázaly výsledky v běhu na 10 a 20 m pro skupinu...
|
|
|
Fenomén post-aktivační potenciace (PAP) (review a experimentální ověření)
Horák, Jan ; Hojka, Vladimír (vedoucí práce) ; Červinka, Pavel (oponent)
Název: Fenomén post-aktivační potenciace (PAP) - review a experimentální ověření Cíle: Vytvoření systematického přehledu aktuálně dostupné literatury týkající se dané problematiky s využitím především zahraniční literatury. Dále pak vypracování metodiky určené k měření efektu PAP v průběhu standardizované metody podřep- výskok s volnými pažemi s využitím silových desek. Experimentální ověření PAP na malé skupině dobrovolných sportovců. Metody: Přehledová část byla vypracována na základě analýzy literatury v rámci databázových systémů dostupných z elektronického systému Univerzity Karlovy. Na základě této analýzy byla vypracována metodika zahrnující měření PAP prostřednictvím silových (Kistler) desek a aktivaci zmíněného mechanismu prostřednictvím sérií hlubokých dřepů s odpovídající zátěží. Sledovanými parametry byly maximální síla a gradient síly. Tato metodika byla následně aplikována na malé skupině dobrovolných sportovců. Výsledky: Výsledky experimentální části práce ukázaly signifikantní změny ve sledovaných parametrech, které jsou ve shodě s aktuálně dostupnou literaturou. Klíčová slova: post-aktivační potenciace, maximální síla, gradient síly, silové desky
|
host ::
RSS.